Význam vytvoření „vzdělávacího systému“ umožňujícího poskytovat výukový obsah a zároveň řídit výuku je v dnešní době opodstatněným požadavkem celoživotního vzdělávání. Moderní vzdělávací systémy se dnes neobejdou bez podpory ICT technologií, ačkoliv primární myšlenku postavenou na pracovních stolech a sešitech, knihách nelze zcela opustit. Je však možnost je doplnit nebo nahradit simulačním softwarem, stavebnicově (programově) postaveném výukovém postupu a zákaznickými (zakázkovými) aplikacemi.
Podstatné je také umístění realizace vzdělávacího systému a to otevřeně nebo interně. Kde otevřená realizace umožňuje trénink dle přání zákazníka s integrací standardních postupů z odledněných na specifické požadavky (technologie a procesy) používané zákazníkem v jeho sídle. Naopak interní realizace se opírá o výuku v moderně vybavených učebnách, kde účastník je separován od okolního rušivého prostředí a zároveň je v prostředí s ostatními účastníky. Což zvyšuje motivaci a efektivitu výuky, a zároveň umožňuje výměnu zkušeností.
Vzdělávací systémy mohou být provedeny:
-
prezenčně – zájemce o vzdělávání je fyzicky přítomen na vyučovací hodině v učebně vzdělávacího zařízení a v přesně stanovenou dobu. Vyučovací hodina je vedena učitelem, lektorem apod.
-
distančně – zájemce o vzdělávání se připravuje v domácím prostředí v době svého volného času a získané kompetence prezentuje před zkušební komisí.
-
kombinované – kombinace výše zmíněných systémů mezi sebou. Například e-learning online – vzdělávání může probíhat v prostředí učebny nebo v domácím prostředí zájemce o vzdělávání, a to právě nezávisle na jeho geografickém výskytu a času. Základem je možnost využití ICT technologií, které umí pracovat s hypertextovým protokolem. Komunikace pak probíhá přes tyto ICT technologie. Zároveň je zajištěn personifikovaný přístup zájemce do takového systému a jejich programově řízené předávání výukových obsahů k dosažení jednotlivých kompetencí.